Nauka o hlase


Hlas jako nástroj

Lidský hlas je nástroj velmi jemný a složitý a jeho struktura je obdivuhodné dílo přírody. Žádný jiný hudební nástroj vyrobený lidskou rukou a umem není tak výrazově bohatý a tvárný a nemá tolik barev a odstínů. Žádný jiný nástroj, jen lidský hlas zní hudebně a současně i mluví.

Kultivovaný zpěv je tedy umělecké ovládání lidského hlasu, který je ze všech nástrojů nejdokonalejší, protože slučuje do jednoho celku řeč i tón. A tolik kolik má hlas barevných odstínů, má i možností výrazových.


Fyziologie hlasivek

Hlasové ústrojí je velmi složité. Můžeme si ho představit jako hudební nástroj. Napětí a délka hlasivek je podobná napětí a délce strun na houslích a určuje výšku tónu. Síla výdechového proudu je síla přítlaku na smyčec a určuje hlasitost zvuku. Velikost a tvar prostoru, ve kterém zvuk rezonuje, určuje pak jeho barvu.

Obecné zásady hlasové hygieny

Obecné zásady hlasové hygieny platí stejně pro děti jako pro dospělé, pro zpěváky z profese i pro členy sboru. Dodržování zásad hygieny mluvního hlasu je podmínkou pro úspěšný rozvoj hlasu zpěvního. Správný zpěv upevňuje a zkvalitňuje zase hlas mluvní. Péče o hlas není zajištěna jen hlasovou hygienou, ale spolusouvisí s hygienou duševní.

To znamená, že hlasu prospívá dostatek spánku, správná životospráva a kladně působící pracovní prostředí. Ke studiu zpěvu, ke cvičení je třeba přistupovat v dobré pohodě. Každé nepříznivé rozrušení se projeví záporně i na mluvním hlasu. Dobrá hlasová technika nestačí k překonání indispozice. Je třeba se před výkonem nejprve uklidnit. Pomáhá i čerstvý vzduch a zavedení pomalého hlubokého dýchání.

Zdravému hlasu prospěje, dodrží-li se občas z oddechových důvodů hlasový klid, může to být například jeden den v týdnu nebo až jeden měsíc v roce nejlépe v období dovolené. Pečovat o své hlasivky znamená především je nepřetěžovat a při poruše hlasu včas vyhledat odborné vyšetření. Když toto dodržíme, bude nám hlas dobře sloužit.


Desatero hlasové hygieny

1) Zpívejme vždy ve vyvětrané, nepřetopené, akusticky vyhovující místnosti. Nezpívejme příliš dlouho mezi zpěvem uplatňujme účelné přestávky, ve sboru střídejme skupiny zpěváků. Výhodné je zpívat několikrát denně, ale v kratších časových úsecích.

2) Nepřepínejme hlasovou sílu ani při zpívání, ani při mluvení. Zpívejme, ale nekřičme.

3) Nepoužívejme narážení tónu ani při zpívání, ani přimluvení. Nezpívejme v hlasové indispozici (při katarech, kašli apod.). Šetřme se po chřipce a po angíně (hlasové ústrojí je velmi oslabeno). Při lehčí rýmě můžeme opatrně zpívat, raději však slabě a šetříme se zvláště na výškách.

4) Ve velkých parnech nejezme zmrzlinu a nepijme studené nápoje.

5) Nezvykejme si před zpěvem nazbytečné odkašlávání naprázdno, namáhá se tím hrtan a překrvují sliznice.

6) Dodržujme pitný režim, který zajistí správnou vlhkost sliznic. Neustále pití vody však nepomůže (zejména, jde-li o nervozitu). Pak je daleko úspěšnější suchá chlebová kůrka, která podnítí tovrbu slin. Mentolové (větrové) bonbóny sliznice vysušují a čaj sliznice stahuje.

7) Otužujme se. V příznívém počasí je také velmi zdravý zpěv v přírodě.

8) Nekuřme. Kouření způsobuje zahleňování průdušek a drsní po něm sliznice. Ještě snad horší než kouřit je pobývat v zakouřeném ovzduší. Kouření se na změnách hlasu projevuje vždy.

9) Udržujme při zpěvu přiměřenou dynamiku vycházející z individuálních dispozic.

10) Nešetřme hlas šeptáním. Šepot vzniká třením vzduchu o okraje hlasivek a sliznice se pak překrvují. Také snaha zpívat neustále pianissimo, aby se ,,šetřil" hlas, nevede k dobrým výsledkům. Přirozené je nechat hlas projevit na střední síle jeho dynamického rozsahu a z této dynamické proporce pak vycházet k nacvičení přirozeného, nenásilného, znělého pianissima i forte.


Ztráta hlasu

Všichni jsme někdy chraptěli. Je to průvodní jev nachlazení, kdy se sliznice nosu i hrdla napadená viry či bakteriemi překrví, zduří, bolí a zahlení. Hlasivky ztěžklé a ztluštělé překrvením nekmitají pravidelně, a právě tuto nepravidelnost vnímáme jako zhrubnutí hlasu. Pokud nebereme bolest jako varování, můžeme si snadno přivodit i dlouhodobější poškození hlasu.

Při nachlazení nebo dočasné ztrátě hlasu pomáhá odvar z Řepíku lékařského. Má silné odhleňující účinky a posiluje tonus hlasivek. Je volně dostupný v některých lékárnách. Dvě čajové lžičky podrcené nati Řepíku se povaří 3 minuty a nechá se odstát 10 minut. Odvar se poté scedí a pije vlažný po doušcích během celého dne nebo se kloktá.

Zdaleka nejčastější příčinou jsou ale změny dlouhodobé, lehce zánětlivé. Spolupodílí se na nich alergie, dráždění sliznic kouřem, smogem, pobyt v přesušeném vzduchu místností. Vzácné nejsou ani poruchy hlasu, kde příčinou bývá stres. Zpravidla startem k takovým obtížím je nachlazení, spojené s hlasovým přepětím. Potom může vzniknout hlasová porucha, která může přetrvat i po odeznění infekce.

Trvá-li chrapot dva až tři týdny, musíme v každém případě k lékaři. Mohlo by pak dojít k poškození hlasu. Na hlasivkách vzniká otok, který neléčený a dále udržovaný přemáháním hlasivek může přejít v tzv. uzlíky, které jsou již fiziologickou změnou na hlasivkách a musí být odstraněny operativně. Dále může vést k poškození - např.snížení činnosti štítné žlázy, agresívnější hormonální antikoncepce, užívání anabolik, steroidních hormonů apod.

Vyšetření hlasivek se bát nemusíme. Není vůbec bolestivé. Většinou se dělá pohledem zvětšovací optikou na hlasivky. Stačí otevřít ústa, klidně dýchat a nebát se.

Období mutace

Nejvýraznější změny prodělává hlas v pubertě. Mění se chlapcům i dívkám, ale u chlapců jsou změny nápadnější. Vlivem pohlavních hormonů se jim totiž prodlouží délka hlasivek až o centimetr, zatímco u dívek ani ne o polovinu této délky. Když přestaneme mutovat, hlas se zpravidla stabilizuje.

V tomto období se vyhýbáme skokům a výškám a volíme cvičení v menším intervalovém rozpětí v nižší poloze. Úplně však nezahálíme. Hlas se vyvíjí především aktivitou.